Archiv příspěvků a článků (2001 - 2002)


Re: Máme politickou paměť?
/Odpověď na vyjádření p. Floriana v MF Dnes/
 
     Pan Florian opět nepřekvapil. Ve svém názoru, který MF Dnes zveřejnila 26. listopadu 2002 si pohrál s fakty a překroutil, ostatně tak jako již mnohokrát, skutečnost.
     Rád bych  pro čtenáře MF Dnes zopakoval, co jsem jako zástupce Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu odpověděl při shromáždění ve Spolchemii (23. 10. 2002) na dotaz, týkající se dalšího osudu firmy: „Chemičku v Ústí nad Labem - ano, ale s bezpečnými a moderními provozy a s kvalitním krizovým informačním systémem.“ Dále jsem navrhl umístění nově budovaných nebezpečných provozů za městem.
    Tolik tedy na vysvětlenou občanům města.
    Ing. Florianovi pak doporučuji navštívit psychiatrické zařízení, protože by se  v jeho případě mohlo jednat o těžkou schizofrenii, neboť zřejmě na shromáždění ve Spolchemii nebyl on, ale někdo úplně jiný.
26.listopadu 2002
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ČSSD nehlasovala pro peníze postiženým dětem

 

   Zastupitelé sociální demokracie nezvedli ruku pro poskytnutí 400 tisíc korun z městské kasy organizaci Demosthenes, jejíž základní činností je pomoc tělesně postiženým dětem. Někteří, včetně kandidáta na funkci primátora Ing. Vladimíra Kozubka, se dokonce neobtěžovali být hlasování přítomni. To je krutá realita, se kterou se musíme smířit.

   Narozdíl od představitelů strany, v jejímž názvu je slovíčko "sociální", získal návrh podporu jak pravicových poslanců, tak komunistů. Někteří lidé si totiž uvědomili, že handicapované děti nemohou za to, že probíhá volební kampaň pro nadcházející komunální volby.

  Zvykl jsem si, že ústecká ČSSD zmiňuje špatný vzhled města a současně vystupuje proti záchraně Větruše. Zvykl jsem si také na to, že sociální demokraté poukazují na nutnost většího objemu investic a současně nehlasují pro prodej pozemku firmě Amadeus, která chce v centru města "utratit" přes 100 miliónů korun. Nikdy si ale nehodlám zvykat na ignorování pomoci postiženým dětem. To je oblast, kde nelze politikařit, kde je nutné zapomenout na všechno, co místní politické reprezentace odlišuje.

  Nevím, jakou výmluvu má v tomto případě ČSSD připravenou. Její poslanci obdrželi materiál v řádném termínu, nikoliv na poslední chvíli.

   Stát pod vedením sociální demokracie rozhazuje na sociálních dávkách stamiliardy korun. Je tak štědrý, že tyto peníze dostávají i lidé, co je nepotřebují. Je tak štědrý, že jimi živí flákače, kteří nikdy nebudou pracovat, ačkoliv se tváří, že o zaměstnání usilují. Je tak štědrý, že je poskytuje osobám, které je utápějí v hracích automatech či v prodejnách alkoholu, aniž by se starali o potřeby svých vlastních dětí. Mnoho sociálních ústavů a organizací v této zemi trpí na druhé straně zoufalým nedostatkem peněz a neustále stojí před existenčními problémy. Postižené děti však nemají volební právo.
23.září 2002
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Volební program ČSSD (1998 - 2002)
 

   Sociální demokracie v Ústí nad Labem zcela rezignovala na svůj korektní vztah k místní veřejnosti, ačkoliv stále úspěšně předstírá, že je tomu naopak.

   Důkazem je ignorování slibu uvedeného ve volebním programu ČSSD, že v polovině volebního období (tedy v roce 2000) předloží tato strana občanům k všeobecné diskusi návrhy na revizi Statutu města. Nic takového se ovšem nestalo a lidé, kteří volili sociální demokracii kvůli  iluzi aktivního zapojení občanů do veřejných záležitostí, mohou prožívat velké zklamání.

  "Chceme revidovat Statut města. Provedeme rozbor současného stavu řízení města (magistrát, obvody města) a zpracujeme možnosti jejich řešení. Tyto návrhy předložíme k všeobecné diskusi občanů v polovině volebního období", uvádí ústecká ČSSD ve svém volebním programu na str. 10.

     Na posledním mimořádném zasedání zastupitelstva města,které projednávalo Statut města Ústí nad Labem, jsem uvedenou pasáž citoval a položil zastupitelům ČSSD otázku týkající se plnění této části volebního programu. Zástupci ČSSD mi však odpověděli mlčením. Na nejbližším zasedání Zastupitelstva města (28. února) budu proto muset svůj dotaz zopakovat. Snad se dozvím "více".
26.února 2002
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Aby už konečně vládly nové tváře.…
 
    Zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna řekl, že "Ústí nad Labem je šedivé, ošklivé město, které se za posledních 10 let nevyvíjí, kromě jednoho mostu, který je krásný, má jen jednu vadu - nevede odnikud nikam".
    Zatímco v Děčíně, Mostě, Lounech a Chomutově rostou palmy, lidé se cákají ve fontánách, neexistují rozvody ani dopravní nehody a všechny statistické křivky se tam již narovnaly, ontogeneze Ústí má defekt. Musíme se více snažit.
    Uvedené prohlášení hodnotím v několika rovinách. Za prvé - bývalý boxer pan Foldyna se pokusil o větu rozvitou s docela úspěšným výsledkem (až na konec - ten měl zřejmě znít "vede odnikud nikam"). Za druhé - bývalý kormidelník ČSPLO vychází pravděpodobně z předpokladu, že dokonalá znalost S. Pauli automaticky dává licenci na ještě dokonalejší znalost a analýzu jiných měst. Za třetí - Ústí nad Labem není šedivé město, neboť lesk nově zrekonstruovaného Krajského úřadu za 200 miliónů korun prosvětlí i nejhustější mlhu.
    Abych lépe pochopil druhosignální výstupy centrální nervové soustavy J. Foldyny směrem k našemu městu, navštívil jsem jeho (Foldynovu) internetovou stránku. Objevil jsem tam dva příspěvky, z nichž ani jeden se Ústí n/L nezabývá. Pomineme-li jistou gramatickou rozpačitost (to je největší eufemismus, kterého jsem v tuto chvíli schopen), projevující se neshodou přísudku s podmětem ("...nové tváře vládli..."), ignorováním čárek, které zřejmě nejsou součástí našeho jazyka, či větami beze smyslu ("Jednou to bylo téma většinového principu voleb, podruhé boj proti tomuto principu a to co je věčným tématem liberálů snižování sociálních výdajů a zvýšení věku odchodu do důchodu a taky placení školného, na program trochu málo", či "Když se tu a tam objevila v Čechách V. I. Lenina s ruksakem na zádech, bylo to úsměvné vystihující ale také hrdinské, neslo to s sebou značná rizika"), nenajdeme zde nic, co by nám výrok J. Foldyny o Ústí n/L osvětlilo.
   Vytýká-li nám pan Foldyna Větruši, pak musím po sté první zopakovat, že nezchátrala v rukou města, ale v rukou soukromých, kam ji v malé privatizaci "umístil" stát. První práce na zabezpečení objektu (nyní již ve vlastnictví města) proběhly již loni v prosinci, další postup záchrany je závislý na řadě okolností, zejména finančních.
   Vytýká-li nám pan Foldyna umístění Mariánského mostu, rozumí věci zřejmě lépe, než celosvětová veřejnost, která zařadila tuto stavbu mezi deset nejlepších na světě za posledních 10. let. Pro upřímnost si dovolím dodat, že most dle mého osobního názoru neměl být postaven pouze za peníze města.
  Určitou opodstatněnost vidím snad jen v kritice podoby Mírového náměstí, jehož rekonstrukce byla připravená už v polovině 90. let. Nyní ji však nelze realizovat, protože v letech 2003 a 2005 se centrální plochy výrazně dotkne rekonstrukce stoky Z2, která povede v linii Předmostí - divadlo.
    Pokud v budoucnosti J. Foldyna postaví svůj argumentační postoj na skutečnosti, že i v Ústí nad Labem jsou přece šedivá zákoutí či rozbité domy, tak sice půjde o tvrzení pravdivé, nicméně neudržitelné v rámci absolutní platnosti. Každé velké město má svá nevzhledn  místa, dokonce i rezidenční část Evropy, zvaná Brusel. Bohužel se zatím stoprocentně nerod  totálně akomodovaní a socializovaní jedinci s absolutní reakcí na společenskou smlouvu, kteří házejí odpadky jen do koše, nikoliv na zem, kteří nevybydlují domy a neobtěžují své sousedy nadměrným nočním hlukem.
    Pan Foldyna uvedeným výrokem sdělil všem Ústečanům, koho mají volit a některá další prohlášení představitelů místní ČSSD (Ing. Kozubek k výstavbě na Bukově) ukazují, že volba ČSSD v příštích komunálních volbách může být "jedinou správnou alternativou".
    Vztah J. Foldyny k našemu městu tedy již známe. Byl prezentován přímo, bez zbytečných metafor i předpokládané kultivovanosti vysokého představitele kraje.
6.února 2002

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Několik poznámek k názvu našeho kraje

     Okamžitě po zvolení orgánů Ústeckého kraje přicházejí zejména někteří nově zvolení radní s návrhem na změnu názvu kraje, přičemž se v současnosti zřejmě jedná o nejdůležitější úkol - ostatní jsou zcela nicotné.
Postavení a názvy krajů v nynější podobě vycházejí z ústavního zákona č.1/1993 Sb. (Ústava) a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). V zákoně o vytvoření VÚSC jsou vyjmenovány názvy krajů a sídelní města krajů. Až na jednu výjimku (kraj Středočeský) se názvy krajů odvozují od sídelního města.
    Krajské zřízení má v Čechách dlouhou tradici; kraje patrně existovaly již ve 13.století. Během vývoje prošlo území dnešního Ústeckého kraje značnými změnami. V roce 1654 zde existovaly dva kraje – Žatecký a Litoměřický. Do roku 1848 k žádným podstatným administrativním změnám nedošlo, pouze Žatecký kraj se zmenšil.
     V roce 1855 přestal existovat Rakovnický kraj a jeho území se rozdělilo mezi sousední kraje, vč. kraje Žateckého.
Po vzniku samostatného Československa měly být podle zákona z roku 1920 zavedeny župy (na území dnešního Ústeckého kraje Českolipská a Lounská), záměr však nebyl realizován.
    V letech 1918 – 1948 existovalo pouze rozdělení zemské, zahrnující historické země Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a od 8. května 1919 Podkarpatskou Rus.
    Ústecký kraj z let 1949 – 1960 (od 1. ledna 1949 do 8. dubna 1960) měl 14 okresů, přičemž okres Rumburk byl součástí Libereckého kraje a částečně do dnešního území kraje zasahoval kraj Karlovarský.
    V roce 1960 (9. dubna) byl schválen zákon o územní organizaci.  Zcela nově se tedy v našich podmínkách objevuje naprosto neobvyklý výtvor komunistické správy založený pouze na geografickém označení (např. Severočeský kraj), který nerespektoval názvoslovnou historickou tradici pojmenovávání krajů v našich zemích.
 
Jistě zajímavé je i srovnání správního členění některých evropských zemí:
 
SRN – 16 spolkových zemí, názvy historickogeografické (Sársko, Dolní Sasko) nebo podle měst (Brémy, Hamburk)
Okresy a kraje – názvy podle „hlavních“ měst (Bezirk Dresden, Kreis Pirna)
 
Polsko – 16 vojvodství, názvy historickogeografické (Dolnoslaskie, Podkarpacie) nebo podle měst (Lodzkie, Opolskie)
Zemské okresy (208) a městské okresy (64) (powiaty) – názvy dle příslušných měst
 
Rakousko – 9 spolkových zemí – názvy historickogeografické (Tyrolsko, Korutany) a podle města (Vídeň)
Okresy (bezirk) – názvy podle „hlavních“ měst, např. Bezirk Krems  
 
Slovensko – 8 krajů, všechny názvy podle „hlavních“ měst krajů (Bratislavský, Nitrianský)
 
Maďarsko – 19 žup, názvy historickogeografické (Zala, Vas, Fejér) nebo podle měst (Györ-Moson-Sopron, Veszprém)
 
Výhrady k pojmenování Severočeský kraj   
 
Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o názvoslovný výtvor komunistické správy a samozřejmě by toto pojmenování bylo možné, kdyby  součástí našeho kraje byly okresy Liberec a Jablonec nad Nisou, které zcela jistě na severu leží.
 
Jiné varianty pojmenování:
 
Severozápadočeský kraj – příliš dlouhé, musel by sem patřit i Karlovarský kraj. Je zde i shodnost se statistickou jednotkou NUTS II. Severozápad
 
Podkrušnohorský kraj – opět by sem musel patřit Karlovarský kraj. Území kraje není tvořeno pouze Krušnými horami, ale i Českým Středohořím a Česko – saským Švýcarskem
 
Sudetský kraj – název Sudety pochází z keltštiny (sud = svině), používán geograficky již od dob Ptolemaia, od počátku 20.století používán zejména politicky. Pominu-li i v současné době politickou nevhodnost názvu, je název nepoužitelný i z geografických důvodů (Sudety sahají od Chebu po Opavu)
 
Kraj Dolní Poohří a Polabí – geograficky přesný a zcela neutrální název, avšak nelze od něj vytvořit vhodné adjektivum
 
    Zavádějící jsou i argumenty týkající se překladu názvu Ústecký kraj, vždyť není třeba používat adjektiva ústecký (např. Ústecký Kreis), nýbrž
Kreis (německy) Ústí nad Labem
District nebo region (anglicky) Ústí nad Labem, příp. of Ústí nad Labem
Región (španělsky) Ústí nad Labem
Région (francouzsky) Ústí nad Labem
Kerület (maďarsky) Ústí nad Labem
Okreg (polsky) Ústí nad Labem
    Je možno využít i německé podoby názvu Ústí nad Labem Aussig an der Elbe ( je neutrální stejně jako Prag, Pilsen či Karlsbad) a užívat pojmenování Kreis Aussig an der Elbe, příp. Aussiger Kreis.
 
     Z důvodů výše uvedených, zejména k přihlédnutím k historickým tradicím, doporučuji Zastupitelstvu Ústeckého kraje ponechat název kraje ve stávající podobě.
 

Autor  děkuje Doc. Rndr. Jiřímu Andělovi, Csc. z  katedry geografie PF UJEP a PhDr. Vladimíru Kaiserovi, řediteli Archivu města Ústí nad Labem za pomoc při zpracování tohoto příspěvku. 
1.února 2001


<< Zpět